Písničky milostné
Ještě je to daleko
tak proč se ptám
tady pod sochou ve stínu stromů
na lavičce rozbité
jako domky dravců
mám v sobě tolik chtění
čekat tu na rozednění
spolu s radostnou
která přišla na ten kámen
zelenou šálu uvázat
teplo nás zrazuje od bolesti
vy moje nehybné tváře
Ještě je to daleko
tak proč se ptám
pod sochou se zelenou šálou
na lavičce rozbité
přikrývám se pískovcovou skálou
jemnou a křehkou
jako bytost té radostné
drolím ji do trávy
dravcům ke svačině
vzpomínám na oči -
- písničky milostné